Většina rodičů se chce svým dětem co nejvíc věnovat, dát jim vše, co, z jejich úhlu pohledu, potřebují, zahrnout je množstvím hraček a hmotných statků. Není ojedinělé, že již děti předškolního věku mají své tablety a velmi dobře je ovládají. Vůbec není nutné, aby děti měly vše, co vidí, co chtějí a někdy ani nechtějí. Pro jejich rozvoj není důležité kolik hraček a materiálních statků mají, ale to, jakou mu dáme možnost objevovat, a to přímo v přírodě, doma, na zahradě, na vycházkách a v reálných situacích. Každé dítě si potřebuje věci osahat, očichat možná také i ochutnat, potřebují vidět, jak fungují, co je uvnitř, z čeho je to složeno, jak se to jmenuje a co se s tím dá dělat.
Malé děti se učí nápodobou a chtějí dělat činnosti, které konají dospělí, případně starší sourozenci. Je velmi žádoucí toho využít, že děti chtějí pomáhat s různými činnostmi, jak mámě, tak také i tátovi. Nechme je zapojit do každodenních činností a dát jim možnost zažít úspěch, když se o něco pokusí a něco nového se při tom naučí, zvedne si tím sebevědomí, pochopí své silné i slabé stránky, uvědomí si, v čem je dobrý a co je oblastí jeho zájmu. Dítě zvládne spoustu činností, jen bychom k tomu měli vytvářet vhodné podmínky a možnosti. Pokud budou děti účastných společných činností v rodině, budou pomáhat mámě i tátovi, připravuje se na svůj budoucí život dospělého a k odpovědnosti. Pak nás možná starší děti překvapí, že budou schopni sami uvařit, uklidit, něco zařídit, či zajistit a dříve se stává samostatnější a odpovědnější za své činy.
V současné době nechtějí někteří rodiče zapojovat děti do společných činností a tím jim brání přirozeně získávat nové vědomosti, dovednosti a postoje. Jestliže chceme, aby dítě bylo samostatné, umělo se najíst, samo se obléci, poradit si v různých situacích, komunikovat je žádoucí, aby k tomu měli dostatek příležitosti, možností, prostoru, aby rodiče podporovali jejich zájem o věci, činnosti. Děti více ocení místo množství hraček, že bude mít možnost s mámou uklízet, péct cukroví na Vánoce, i když nebude jako od cukráře, ale bude od mé vnučky Aničky, která pomáhala, vykrajovala různé tvary, plnila a navíc, když uvidí, že cukroví všem chutná, zvyšuje se její sebevědomí, vztah k práci, k povinnostem získává nové vědomosti a rozvíjí si své dovednosti a postoje. Takto dítě získává nové zkušenosti, učí se vztahu k povinnostem, připravuje se na svou budoucí roli mámy, váží si práce i ostatních a motivuje ho to k dalšímu učení, rozvíjí i také i sebevědomí. Je velmi žádoucí využít toho, že dítě nám chce pomáhat, chce být účastno všem činnostem. Pokud často uslyší, že je na to malé, že to potřebujeme mít brzy hotové, že by při tom udělalo nepořádek, tak to povede jen k tomu, že ztratí motivaci, bude více závislé na matce, nenaučí se potřebné samostatnosti a až budeme chtít, aby nám dítě pomohlo, již nebude mít zájem, činnosti ve většině bude konat s odporem, jen proto, že musí a nevychází to z jejich vnitřních potřeb a zájmů.
Je důležité, aby děti získávaly vědomosti, rozvíjely si své dovednosti a postoje v souvislostech, tedy zpracovávat nové informace a své zkušenosti z různých úhlu pohledu. Vždy nás při objevování nových věcí něčím překvapí a obohatí a my dospělí společně vidíme svět očima dětí a tím lépe chápeme jejich radosti, starosti a touhy.
